Škola dôstojnického dorastu

 

 

 

      


 

     KLUB učitelů, velitelů, absolventů a sympatizantů ŠDD  v Bratislavě.

 

 

     

    

   

     

                    

 

     

       .                

 

                 

Setkání v Bratislavě.

 

Pokud jsem v republice, tak pobývám v malé vesničce u Velké Bíteše, pravidelné zastávce všech gurmánů, herců a občasného politika v hospodě u Raušů po cestě z Prahy do Brna, kam už je to kousíček. No a každý víme že z Brna do Bratislavy už je to jen skok. Protože kamarádi, slováci z okolí Bratislavy zakládali ŠDDácký klub, byl jsem Milanem Levickým také nakontaktován. Samozřejmě mezi kamarády se vždy rád podívám, i když jsou na konci světa a Milanovi jsem řekl, že když budu v republice, tak si výlet udělám, přesto se mi to zdálo poněkud přitažené za vlasy s klubem, který je registrován a má dokonce i svoje stanovy.  Nakonec jsem zvyklý, když mi kamarád zavolá, že se slezeme na pivo v hospodě, tak je to snad stejné, nebo ne? Měl jsem s Milanem delší debatu na toto téma přes počítač a po přečtení stanov, jsem proti nim samotným nic neměl. Klub? No tak ať je třeba klub...kdo chce kam, pomožme mu tam... to zase byl můj názor. Jenže to opravdu není stejné a názor jsem změnil. Vždycky jsem považoval slováky za průbojnější a kteří těžko nechají ze sebou zametat. Udělat oficielní klub pod záštitou armády byl od bratislaváků velmi chytrý tah. Nakonec většina z nás, neprožila jen tři roky v Kremnici, ale i podstatnou část našeho života u armády. Proč by neměla armáda nás nějak podporovat, když jsme teď v důchodu? A to je právě to, co klub pod záštitou armády splňuje. Armáda poskytuje klubu místnost, a když si klub naplánuje nějaký výlet jistě pomůže třeba s dopravou, nebo slevněnými lístky na nějaké kulturní události. To ale jen na okraj. Milan má určitě více informací, než mám já a o tom jsem vlastně ani psát nechtěl.

Už na podzim jsem byl mezi členy klubu pozván k návštěvě a dohodli jsme se, že když budu na jaře v republice, tak se sejdeme. Zde bych chtěl poděkovat všem bratislavákům, členům klubu ŠDD, že udělali setkání mimo plánovanou dobu a vlastně jen kvůli nám, tedy Helence a mě. A nejen to, sešli se všichni, kromě pár kluků, kteří se omluvili a kteří se opravdu dostavit nemohli.

Cesta do Bratislavy uběhla bez zvláštních událostí a počasí nám přálo. Překvapení nás čekalo na hranicích Slovenské republiky, kde jsme se zastavili na svačinu a koupili dálniční známku. Naposledy jsem tudy jel před více než čtyřiceti lety. Na hranici mě překvapilo množství nových budov celniční správy, překladišť náklaďáků a odstavných parkovišť, které zde vznikly po rozdělení republiky, aby za pár let byly opuštěny a zely prázdnotou.

Milanem a jeho manželkou jsme byli velmi srdečně uvítáni a pohoštěni. Po krátkém odpočinku kdy za námi přišel Pavel Franík, jsme všichni odjeli na jeho krásnou chalupu, utopenou v zeleni na okraji Bratislavy. Musel se zde opravdu nadřít, když se chalupa musela přestavět po záplavě, která je úplně vytopila. Netrvalo dlouho a sešli se i ostatní kluci. Velkou radost jsem měl, když přišel i náš češtinář z Kremnice, profesor Havlín. Škoda, že se se zdravotních důvodů omluvil kapitán, dnes podplukovník Kropilák. Všechna čest a dík, hlavně děvčatům a paní Franíkové, pokud měla pomoc, za připravené pohoštění. Jídla a pití bylo více než dost. Netrvalo dlouho a sedli jsme si do stínu na lavičky a Havlín spustil na harmoniku. Neztratil nic z kremnického elánu, kdy nacvičoval „Nebe na zemi“. K němu se přidal s druhou harmonikou Míšo Karas a zpívali jsme až do večera. Samozřejmě, že jsme nevynechali ani ty písničky, které jsme notovali v Kremnici, když nás vozil autobus na zájezdy, nebo za děvčaty na taneční do Turčianských Teplic.  Na noc jsme i s Milanem zůstali na Pavlově chatě. Na Pavla Franíka musím prozradit víc. I přes potíže, které má s nohou, je stále aktivní parašutista. Všechna čest. Kromě hodně práce, kterou jistě kolem tak nádherné chalupy se zahradou má, je také vášnivý sběratel odznaků a má velikou sbírku vojenských, parašutistických odznaků z celého světa. Pokud je to někoho z vás koníček, tak se na něj s nějakou tou výměnou obraťte.

              

 

 

  

 

 

 

  

Druhý den patřil výletu na hrad Děvín, kde jsme s Milanem i Pavlem odjeli. Nebudu to rozepisovat, ale pokud jste tam nebyli (za totality prakticky nepřístupné pro svou hraniční polohu s Rakouskem) tak vřele doporučuji.  Po prohlídce Děvína jsme se vrátili k Milanovi, který nám ukázal okolí svého bydliště v Děvínské Nové Vsi. To je ale zavádějící název. O žádnou ves se nejedná, ale o moderní sídliště, ze kterého vzniká satelitní město Bratislavy. Šli jsme procházkou i starou, původní Novou Vsí, ale to je dnes jen nepatrná část původní dědinky. U Milana jsme zůstali další noc a náš dík, paní Levické, která se postarala o naše žaludky. Buchty, které napekla byly opravdu skvělé a přiznám se, kdyby jsme zde byli mezi tak pohostinnými lidmi delší dobu, tak by jsme asi pořádně ztloustli.

Byl to krásný výlet, nádherné posezení mezi kamarády a počasí nám přálo. Jen cestou zpět nás chytila pořádná přeháňka, ale to už nám ten výlet pokazit nemohlo.

Můžeme tvrdit, že nám vlastně vojna vzala mládí. Nepoznali jsme svobodu, kterou měli kluci našeho věku. Náš čas byl přesně rozvržen a museli jsme se podřídit rozkazům a disciplině, kterou kluci našeho věku nemuseli prožívat. To je pravda, ale kdyby se ta doba vrátila, stejně bych neměnil. Ty tři roky, ve kterých jsme se formovali nám dali kamarády na celý život, na které se můžeme spolehnout. Taková kamarádství, jaká se vytvořila, žádný civilista nikdy nepoznal a ani poznat nemohl.

                                                                   Jarda Mílek

           

 

               Pepa Trunečka :

              "Mimořádně férový člověk"

Jednou jsme odpoledne hráli na učebně improvisovaný ping-pong na sražených stolech  a major  Kropilák mě spatřil jak misto rakety použivám zarámovaný obraz presidenta  Novotného.  Odešel, nejdřív ticho jako v kostele, ale za chvíli byl rotě vyhlášen Bojový poplach!

Žižkovci se hemžili a já si sedim na jizbě na cizím lůžku a přemitám slovy Haškova Palivce :  "Kolik mi mohou dát za posranej obraz cisaře pána? "...  Eugen Kropilák proběhl rajonem, zmerčil mě a říká : "Co, pre Vás ten poplach neplati ? " a už jsem mazal.  O incidentu se nikdo nikdy nezminil,  protože naš nemilosrdný, ale mimořádně  férový major věděl co je důležité a co jsou hlouposti.

Moderní charakteristika v hovorové Angličtině by byla "cool", což nikterak neni "cold". [James Dean je cool, zatímco hezounek Tom Cruise je velmi un-cool.]

Nejblíže snad : 'sebejistota zakořeněná v činění rád všeho, co dovede dobře'...  Eugen likes doing what he does well.

- rád dělá, co dělá dobře.

Je to vyjimečný člověk : athlet,  paedagog,  trenér, a velitel či vůdce dospívajicích i dospělých. Ale plienky nám nikomu nevyměňoval.

 

    Státníci.

Se státniky jsem míval maléry :  V prvni třídě se učilo z díla zvaného  "Doma a ve škole",  kde kromě nesmrtelných vět  Ema má maso Máma myje mísu  Ó my se máme byla i žertovná pasáž  Ou ou pane kočí, kola se Vám točí!   Žertovné nebylo, když mne paní učitelka Handlová přistihla,  že jsem tužkou obtáhl a zdůraznil ucho portrétu Generalissima Stalina za titulní stranou. Od té doby se mi řikalo  Stalinovo Ucho, kterémužto přizvisku jsem unikl jen až  mě maminka převelela do školy na Mendlově náměstí na Starém Brně, kde jsme pozorovali jak se socha Pátera Gregora Mendela před jeho nedalekým klášterem stěhovala za plot a z očí veřejnosti,  když prestiž jeho genetiky doznala zatmění vycházejícími slunci Akademika Lysenko a Olgy Zinaidy Lepešinské... 

 

    

Klub bol založený  19.9.2007 , kedy boli schválené jeho stanovy s účinnosťou od 1.10.2007. Stretnutia členov klubu a ich priaznivcov sa budú konať každú prvú stredu na začiatku štvrťroka (t.j. január, apríl, júl a október) v Posádkovom klube Bratislava na Marianskej ulici (naproti reštaurácii Alžbetka) o 15:00 hod.

     V klube sú doteraz zastúpené

                           Pavol Franík za starší ročník 1952-1953

                           pplk. Kropilák Eugen  za veliteľský zbor

                           prof. Havlín Ladislav za pedagogický zbor

                           pplk. Štaigl Ján za VŠJŽ Bratislava

          rota   M -  Vojto Peluha

            "      I   -  Ondro Kuňak a Jano Repa

            "      E -  Milan Levický

            "      R -       ?  

 

Plán  činnosti  Klubu  ŠDD  Kremnica  na  rok  2008

 

                           Cieľom klubu je organizačne podchytiť absolventov, veliteľov a učiteľov ŠDD Kremnica a aj ich rodinných príslušníkov a sympatizantov z okolia Bratislavy. Členstvo v Klube nie je však obmedzené len bývaním v Bratislave a blízkom okolí. Člen Klubu môže pochádzať zo Slovenska, Českej republiky a aj zo zahraničia, radi by sme ich privítali na niektorom našom stretnutí, aby sme zaspomínali a porozprávali sa ako žijú bývalí ŠDD-áci v iných kútoch sveta .

                           Klub zhromažďuje historické poznatky a doklady o vojenskej minulosti z oblasti  vojenského školstva, ale aj z oblasti vykonávania profesionálnej vojenskej služby. V čl. 2 štatútu klubu, v 7.bode v časti Poslanie a úlohy klubu máme stanovené „vzájomne si pomáhať a tiež spríjemňovať si život v tomto pokročilom veku“, kedy už máme rôzne zdravotné problémy, ktoré spolu so psychickými nám ho strpčujú, čo chceme zvlášť zdôrazniť. Cieľom nášho Klubu je posilňovať životný optimizmus, aj keď je to niekedy veľmi ťažké a k tomu nám majú prispieť aj aktivity, ktoré máme zahrnuté v pláne činnosti klubu na rok 2008.

 

1.      štvrťrok:  a) - zhodnotenie činnosti klubu za rok 2007

                        b) - schválenie plánu činnosti klubu na rok 2008

                        c)  - beseda o nácviku na 1. celoštátnu spartakiádu (informuje pplk. Kropilák)

                        d) - o  nácviku na 2. CS na metacích stoloch u útvaru (informuje Levický)

                        e) - o svojom pôsobení v Leteckom učilišti (informuje Repa)

                        f) -  posedenie na začiatku roka 16.1.2008 v bufete klubu, alebo „U Corgoňa“

 

2.   štvrťrok:  a) - stretnutie v Posádkovom klube 2.4.2008

                        b) - o histórii ŠDD Kremnica (informuje prof. Havlín)

                        c) - o svojej činnosti v paraklube (informuje Franík)

                        d) - víkendové stretnutie členov klubu s rodinami na chate v Malých Karpatoch

                               (program bude spresnený na zasadnutiach klubu)

                        e) - pešia turistika v národnej prírodnej rezervácii Devínska Kobyla spojená aj s 

                              grilovaním v lokalite Pod srdcom (kde sú k tomu vyhradené ohniská a je tam

                              aj priestor pre deti pre loptové hry). Súčasťou tejto rezervácie je pieskovisko

                              Sandberg, čo je svetová lokalita neogénnych skamenelín.

 

   3.   štvrťrok:  a) – stretnutie v Posádkovom klube 2.7.2008 

                        b) - spomienky na SNP, svoje dojmy z povstania prednesie pplk. Kropilák a je aj              

                               možnosť účasti členov klubu na oficiálnych oslavách

                        c) - oživenie tradícií čsl. letectva (besedu povedie Kuňák)

                        d) - návšteva termálneho kúpaliska s rodinami (Veľký Meder, alebo iná lokalita)

                        e) - spomienka na účinkovanie pre OSN v Kuvajte v r.1991 (informuje Repa) 

                        f) - spoločná účasť na vinobraní (Rača, Pezinok, Modra, Vajnory), podľa toho

                              kde bude prebiehať

                        g) - víkendové stretnutie členov klubu s rodinami na chate v Malých Karpatoch s    

                              programom pre hubárov, rybárov a posedením pri krbe s grilovaním

 

4.    štvrťrok:  a) - stretnutie v Posádkovom klube 1.10.2008

                        b) - turisticko-športový deň v prírode spolu s rodinami  

                        c) - oživenie tradícií  ČSĽA, beseda o svojom pôsobení v armáde

                        d) - stretnutie na chate počas loveckej sezóny pri poľovníckom guláši

                        e) -  bilancia činnosti Klubu za rok 2008

                        f) - predvianočné posedenie

                        g) - príprava plánu činnosti Klubu na rok 2009

 

         Štatút Klubu ŠDD Kremnica pri Posádkovom klube Bratislava :

Článok 1

Základné ustanovenia

1.      Klub ŠDD Kremnica (ďalej len „klub“) je nezávislé a dobrovoľné združenie absolventov, veliteľov, učiteľov a priaznivcov Školy dôstojníckeho dorastu Kremnica.

2.      Klub pôsobí na území mesta Bratislava a jeho sídlom je Bratislava. Členstvo v klube nie je obmedzené len na územie mesta Bratislava.

3.      Klub nemá samostatnú právnu subjektivitu. 

Článok 2

Poslanie a úlohy klubu

1.      Škola dôstojníckeho dorastu Kremnica pripravila vysoko kvalitne, ako v oblasti všeobecného vzdelania, tak aj fyzický a psychický mladých chlapcov  pre potreby ozbrojených síl. Jej absolventi sa úspešne uplatnili nielen v armáde, no aj v odvetviach národného hospodárstva.

2.      Významný podiel absolventov, veliteľov a učiteľov ŠDD Kremnica sa  stretáva pravidelne, pri jubileách, alebo aj príležitostne v menších skupinách.

3.      Cieľom klubu je organizačne podchytiť túto skupinu profesionálnych  vojakov vo výslužbe, ako aj ostatných absolventov a učiteľov z oblasti Bratislavy, no aj ďalších záujemcov zo Slovenskej, prípadne aj Českej republiky.

4.      Klub zhromažďuje historické poznatky a hmotné doklady o vojenskej minulosti z oblasti vojenského školstva, no aj z vykonávania profesionálnej vojenskej služby.

5.      Klub môže popularizovať svoju činnosť v hromadných informačných prostriedkoch.

6.      Klub sa môže, na požiadanie, podieľať na regrutačnej činnosti v prospech ozbrojených síl Slovenskej republiky.

7.      Ako nie menej významnú zložku svojej činnosti klub považuje zapojenie svojich členov a sympatizantov do aktívneho života, spolupráce a vzájomnej pomoci pri  riešení problémov bežného života tretieho veku.  

Článok 3

Členstvo v klube

1.      Členom klubu môže byť absolvent, veliteľ, učiteľ alebo sympatizant Školy dôstojníckeho dorastu Kremnica.

2.      Členstvo vzniká formálnym uznaním štatútu klubu a účasťou na jeho stretnutiach alebo iných aktivitách.

3.      Členstvo v klube zaniká trvalou neúčasťou na stretnutiach, smrťou člena alebo zánikom klubu.

4.      Práva a povinnosti členov klubu:

a)      člen ma právo podieľať sa na činnosti klubu, využívať výhody vyplývajúce z členstva, byť volený do  Rady klubu, podávať návrhy a pripomienky k činnosti klubu.

b)      Člen je povinný prispievať svojou činnosťou k dobrému menu klubu, byť nápomocný pri organizovaní akcií uskutočňovaných klubom.  

Článok 4

Orgány klubu

1.      Orgány klubu sú:

a)      rada klubu,

b)      členská schôdza.

2.      Rada klubu je trojčlenná. Členov rady volia a odvolávajú členovia klubu na členskej schôdzi. Rada klubu riadi činnosť klubu medzi členskými schôdzami.

3.      Najvyšším orgánom klubu je členská schôdza.

4.      Za klub navonok koná a vystupuje predseda Rady klubu. 

Článok 5

Hospodárenie klubu

1.      Klub nevlastní žiadny hmotný ani finančný majetok.

2.      Náklady na činnosť klubu sú hradené na základe dobrovoľnosti alebo dobrovoľne dohodnutých príspevkov na jednotlivé konkrétne akcie klubu. 

Článok 6

Záverečné ustanovenie

Tento štatút bol schválený na ustanovujúcom stretnutí  dňa  19.9.2007  v  Posádkovom  klube .                     

        Ondra Kuňák přidává ještě k existenci Klubu ŠDD několik dobrých myšlenek :     

1. Členom Klubu ŠDD Kremnica môžu byť absolventi, učitelia, velitelia a sympatizanti ŠDD Kremnica. Chcem zdôrazniť, že to môžu     byť aj bývali Žižkováci, či iní sympatizanti. Už teraz máme jedného člena zo Žiškovej školy.

2. Členstvo v Klube nie je obmedzené ročníkami. Ide o ŠDD ako celok.
3. Členstvo v Klube nie je obmedzené bývaním v Bratislave, či blízkom okolí. Člen Klubu môže pochádzať zo Slovenska, Českej republiky. Radi privítame čo najširší záber.

4. Vieme, že sa ŠDDáci stretávajú v Hradci, Prahe a inde. Radi by sme ich, či ich členov privítali na niektorom našom stretnutí. Pospomínať, porozprávať sa ako žijú bývali ŠDDáci aj v iných kútoch bývalej ČSR.

5. Chceme zdôrazniť 7. bod - poslania Klubu. Vzájomne si pomáhať, podopierať sa a spríjemňovať si náš život v tomto pokročilom veku, kedy už máme rôzné zdravotné problémy, ktoré spolu s psychickými nám strpčujú život. Preto by sme mali hľadať a zdôrazňovať to, čo nás spája a už v zárodku potláčať rôzné rozbíjačské pokusy. Myslím, že mrzutí starci nie sú v obľube nikde a cieľom aj toho nášho Klubu je posilňovať životný optimizmus, aj keď to je niekedy veľmi ťažké.

       

 

              návrat
            Stránku edituje Pavol Knúrovský a Milan Illnar.                        

      

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


  © 2004 Pavol Knúrovský, e-mail: knurovsky.p (zavinac)netkosice.sk