Škola dôstojnického dorastu

 

 

 

Malíř a grafik Jindřich Gola
patří k výtvarníkům působícím mimo umělecká centra a nejméně první

polovina jeho dnes rozsáhlé tvorby vznikala v podmínkách  izolace totalitního státu se všemi důsledky - omezených možností cestování, ztráty přirozených kontaktů a  důvěrnějšího poznání soudobých výtvarných trendů. Tento  handicap postihující celou generaci názorově blízkých výtvarníků se v jeho případě ovšem proměnil ve výhodu – výhodu intenzivnějšího prožitku domácí krajiny blízkých Jeseníků a především zachování vnitřní svobody a věrnosti názoru na smysl a orientaci výtvarné tvorby. Tedy názoru, vytvořenému v závěru krátké doby nadějných šedesátých let 20. století, kdy vstupuje na výtvarnou scénu a své zázemní nachází v názorově spřízněném Klubu konkrétistů. Konstruktivní tendence tohoto výtvarně a myšlenkově širokého sdružení usilujícího o přehodnocení běžného, utilitárního předmětu do polohy artefaktu osobitým výtvarným zásahem se stalo východiskem Golovy počáteční tvorby. Otisky předmětů nebo jejich fragmentů, následná destrukce a doplnění kresbou spolu s hledáním nových neotřelých technických postupů včetně vypalování a zabrušování matrice, se staly hlavní náplní jeho monotypů, grafických listů a kombinovaných kreseb. Základní repertoár technických postupů, neustále obohacovaný o nová řešení se stal základem i pozdější tvorby a v nejrůznějších obměnách a variantních řešeních provází tuto polohu až do současné doby.

Úspěšný nástup a vyhraněný výtvarný názor, dokumentovaný několika domácími, ale též zahraničními výstavami v rámci Klubu konkrétistů byl ovšem nekompromisně přerván nastupující normalizací, zvláště sedmdesátých let.

Ani v tomto, pro soudobý výtvarný výraz krajně nepříznivém období Golova tvorba neustává - pokračuje, byť s poněkud sníženou intenzitou a se značně omezenými možnostmi konfrontace. Jistou náhradou za omezenou možnost vlastní výtvarné realizace se stává kurátorská činnost a výstavnictví. V rámci Vlastivědného muzea v Bruntále a výstavní síně v Krnově organizuje značně rozsáhlou řadu výstav, ve většině případů současných umělců širokého názorového spektra. Není bez zajímavosti, že právě v podmínkách provinčních měst se podařilo realizovat výstavy osobností, které v případě větších center neměly nejmenší naději na prezentaci své tvorby. Skutečným výtvarným počinem byla instalace dvou výstav Restaurátorského umění s působivou konfrontací obrazů a soch starého umění a dokumentace jejich záchrany v širokém výběru (společně s dr. Janem Kramplem, 1976 a 1978).  Nezanedbatelná je v tomto období Golova činnost propagačního grafika při úpravách publikací, výstavních katalogů, plakátů apod., ale i celkového řešení výstavních projektů. Ostatně i v této oblasti se projevil jako názorově a výtvarně vyhraněný autor se smyslem pro jasnou sdělnost, logickou přehlednost a střídmou čistotu grafického řešení. 

Zřejmě důležitým momentem nejen úvodních fází výtvarné činnosti, ale nepochybně dlouhého období více jak čtyřiceti let, se stalo přátelství s názorově a generačně blízkým krnovským výtvarníkem Svatoslavem Böhmem (1934). Přátelství a vzájemný respekt, spolu s vědomím správnosti nastoupené cesty, představovaly zvláště v letech normalizace pevný bod, významně ovlivňující způsob tvůrčího myšlení obou.

Vzájemný vztah obohacený o přátelské kontakty s řadou dalších krnovských výtvarníků a výtvarnic dospěl k naplnění založením Volného sdružení krnovských výtvarníků a13. Jeho založení v roce 1989 a nepřerušená kontinuita do současnosti otevírá druhou etapu Golovy tvorby, etapu posledních dvaceti let. Zároveň, alespoň v prvním desetiletí, znamená tato nová etapa výraznou angažovanost v kulturním dění Krnova.

V devadesátých letech dostává jeho vlastní výtvarná činnost nové podněty. Na jedné straně jsou to neustálé návraty – reminiscence na tvorbu šedesátých let v nových přehodnoceních se sílícím podílem kresby, na druhé v podstatě opět návrat k malbě.

Malba byla vždy nedílnou součástí Golova výtvarného směřování, ovšem zvláště v posledních letech začíná důraz na ryze malířské, barevné vyjádření převažovat. To co je pro jeho tvorbu charakteristické - neustálé návraty, se výrazně projevuje i v této poloze. Lapidárnost sdělení a jednoduchost konkretismu posouvá do media malby. Právě malířské dílo posledních let dosáhlo patrně toho bodu, který lze označit za období tvůrčí zralosti, za nalezení skutečně osobitého vyústění dlouhé cesty k vlastnímu výtvarnému výrazu. Domnívám se, že tuto etapu tvorby determinoval prožitek krajiny, důvěrně známých Jeseníků s jejich charakteristickou nostalgií, ale i s jistým heroismem jednou přívětivých, jindy dokonce krutých hor. V této poloze tvorby patrně nemůžeme Golu označit za krajináře, ač bytostný konkrétista krajina je v jeho obrazech spíše tušená, objevuje se v náznaku, mnohdy dokonce s reálnými prvky stromů a vegetace, ale především v barevném ladění, v souzvuku barevných tónů. Podobně ovšem nemůžeme tyto obrazy označit za abstraktní kompozice. Reálný základ prožitku krajiny přenáší do svých obrazů ve zcela subjektivní výpovědi, buduje své obrazy z vnitřního pocitu s vysokou intenzitou citovosti. Vedle této, v současné době zřejmě hlavní linii své tvorby, se neustále vrací k starším pracím, znovu je dotváří a předělává. Vznikají tak nová díla nesená právě tak poetikou konkrétismu, lettrismu a konceptuálního umění. Ostatně reminiscence na starší tvorbu prozrazují názvy kombinovaných kreseb, otisků a koláží jako Archiv I. a Archiv II. z let 2004 – 2005.

Vnitřní logiku neustálých návratů nese v podstatě celá Golova tvorba. Vyhraněný názor formovaný na počátku své dráhy neustále rozvíjí, aby ve formě stoupající spirály docházel k novým řešením, k neustálým inovacím provokovaným výtvarnou fantazií. Celoživotní sepjetí s prostředím Krnova tak podmínilo vznik dnes rozsáhlého díla, které přes jistou izolovanost od velkých center, nikdy nesklouzlo do zplanění nebo sentimentu pouhého regionálního výtvarného výrazu. 

Králický Sněžník-Olej,plátno 100x100cm.

 

Králický Sněžník-olej, plátno 100x100cm.

Vzdálené vrcholky hor - olej, sololit, 1988.

Vzdálené  vrcholky hor

Vzdálené vrcholky hor - olej, sololit, 1988.

Cvilín-dominanta Krnova, olej, soloůit, 1991.

Cvilín.

Cvilín - dominanta Krnova - olej, sololit.

Horská krajina - olej, plátno, 1992.

Horská  krajina.

          Horská krajina - olej, plátno, 1992.

          Cestou k Andělské hoře - olej, plátno, 1995.

Cestou k Andělské hoře

          Cestou k Andělské hoře - olej, plátno.

          Uhlířský vrch - kresba rudkou, 1995

Uhlířský  vrch.

Uhlířský vrch - kresba rudkou, 1995.

Údolí starých stromů, olej, plátno 100x100cm.

Údolí starých stromů, olej, plátno 100x100cm.

Dívčí hrad - uhel, 1999.

Dívčí  hrad.

Dívčí hrad - uhel, 1999.

Dánské Pobřeží - akryl na kartonu. 

Dánské pobřeží

Dánské Pobřeží - akryl na kartonu.

Cestou na Králický Sněžník-olej, plátno 100x100cm.

Cestou na Králický Sněžník-olej, plátno 100x100cm.

NÁVRAT
 

 


  © 2004 Pavol Knúrovský, e-mail: knurovsky.p (zavinac)netkosice.sk